jyrry(úvodní stránka)

Jsem středoškolák strojař a jako druhého koníčka mám elektrobastlení na samoukovských základech. Berte proto prosím moje výtvory s vědomím tohoto faktu a s rezervou. Jsem rád, když něco rozchodím, i když to není třeba 100%-ní, ale mně to pro potěšení (a někdy i k užitku) stačí...


měření a koukání na osciloskopu v modelařině

Občas se na diskuzi vyskytnou dohady o tom, jak vlastně vypadá napájení serv, reglů, jaký je odběr... Dá se to okouknout osciloskopem a to jsem tu a tam udělal.
Výsledky toho jukání jsou tady:

serva - napětí
serva - proud
regl - napětí
větší serva - odběr
digitální mikroserva - odběr 22.3.2018
SBEC 3A - testování
serva - napětí na elektromotoru
BEC reglů YEP45A a 60A - testování
vliv umístění kondenzátoru u regulátoru
vliv vřazení srážecí diody do napájení serva
zatěžování lineárního BECu při napájení 3s
měření odběru serva Hallovým snímačem proudu ACS712T - omezení
další elektrodrobnosti:
krimpování konektorů, kleště

krimpování mikro konektorů JST 1,5mm 13.1.2018

odporové bodování vývodů akumulátorových článků 13.1.2018

iCharge106 - výměna tlačítek

elektronicke casovace
Rozvodná deska s el. vypínačem

trochu teorie ze základky



něco málo o servech
U serv jde o více parametrů a vlastností, co si jen tak vzpomenu tak to jsou:
- rozměry
- hmotnost
- kroutící moment v Ncm (nebo v našich končinách kgcm a není to "síla" v kg ale kroutící moment, tedy lidově kolik pytlíků cukru utáhne na páce 1cm)
- rychlost přeběhu (udává se obvykle v secundách na 60° otočení)
- odolnost krabičky a patek pro přišroubování (jsou serva jejichž patky uletí při křivém pohledu)
- odolnost proti vibracím (důležité zvlášť u vibrátorů - tedy modelů se spalovacím motorem)
- plynulost chodu (pozná se při pomalejším pohybu, ty oblíbené 5g a 9g modrásky často spíš škubavě krokují než aby se plynule točily)
- rozsah otočení (jsou i serva s úhly až ±90° i ±180° nebo i robotická která točí dokola) 
- pásmo necitlivosti (udává se v mikrosekundách; když je velké, servo špatně středí, když je moc malé servo stále vrčí)
- teplotní závislost (neutrál cestuje s teplotou, postihuje to i některá "lepší" serva)
- teplotní odolnost (některá serva v zimě nespolupracují)
- systém (analogové vs "digitální" - píšou to ale pozná se snadno - zabrat za páčku u připojeného serva - vrčí jako trafo -> je -
analogové, bzučí jako masařka až komár -> je digitální)
- odolnost převodů proti poškození (plasty křehké, nekřehké, kov)
- vůle v převodech (tady často plastové mají menší vůli než kovové)
- dostupnost náhradních převodů (u plastových)
- reference uživatelů (i zdánlivě chválená serva nemusí vyhovovat, každý preferuje něco jiného a není to o ceně)
- odolnost elektroniky (občas někdo napíše že mu servo "umřelo" po pár minutách nebo několika letech s modelem)
- provedení elektroniky (některá serva umí do napájecí soustavy produkovat docela slušný bordel - jak poklesy záporné tak kladné špičky)
- trvanlivost zpětnovazebního potenciometru (někdy se brzy vydře dráha a servo pak zlobí; jsou i serva s jinými systémy ale o jiných Káčé)
- provedení zpětnovazebního potenciometru (objevila se i serva kterým stačilo axiálně sáhnout na výstupní hřídel a začala šílet)
- trvanlivost motoru (někdy se brzy ojedou jeho uhlíky a servo pak zlobí; jsou i serva s jinými systémy ale o jiných Káčé)
- speciality jako třeba serva jen pro určitá použití která žerou také (nebo jen) signály s frekvencí stovek Hz; běžná serva dostávají servosignál s periodou obvykle 20ms, tedy 50Hz (a ta analogová s tou frekvencí vrní při zatížení)

no, třeba jsem ještě něco zapomněl (cena to ale není  )

https://servodatabase.com/

10.6.2014 - servopanel III

Doba postoupila dál a servopanel doznal podstatných změn, v jedné mezipodobě se vozí na F7F - ta změť kabelů a konektorů vpravo. Dva zdroje LiFe 2s 1100mAh napájí desku přes oddělovací diody. Zapíná se to prostým nastrčením konektorů od aku na jejich protikusy na desce (umístění na modelu to tak dovoluje).
Nyní dávám dohromady další verzi servopanelu, kde bude optimalizované rozmístění konektorů pro serva a jsou doplněny elektronické spínače pro napájecí zdroje:

Zatím je plošný spoj v návrhu, v nejbližší době jej budu frézovat a osazovat. Nechám to skouknout kolegy kteří se podobným věcem věnují dlouho; nevím zda jsem něco nevynechal nebo nepodcenil...


9.5.2014 - ovladač regulátorů OR1

Pro řízení modelářských regulátorů se dá využít klasický servotester. Při použití v malém domácím strojním parku je to však poněkud těžkopádnější řešení, proto jsem si k pilce (zatím, další stroječek zraje) pořídil obdobu servotesteru, ovšem s funkcemi pro dané užití vhodnějšími. Zde je popis .
Při zájmu o toto zařízeníčko mohu omezený počet kousků nepříliš fofrem vyplodit...


3.12.2011 - servopanel

Pro pripojeni vice serv v mych dvoumotorech jsem si vyrobil servopanel - rozvodnou desku, ktera zajistuje distribuci servosignalu a napajeni mezi servy, prijimacem a BEC systemy regulatoru. Jeden BEC napaji cca polovinu serv, druhy zbytek a oba pres diody napaji prijimac. Pri poruse jednoho BECu funguje jeste druha polovina serv a prijimac, ero se da dovest na zem.


plosny spoj (frezovany) ............................. a real, zapojeno jen par serv


Mereni (a telemetrie)

29.11.2011 - proudovy a napetovy senzor

Poridil jsem si novou hracku - modni a moderni prenosovy system FrSky s realnou telemetrii. Sice mam objednana ruzna cidla, ale zacal jsem uvazovat nad vlastnimi - tedy zatim jak jednoduse vyuzit 2 analogove vstupy na prijimaci se zobrazenim prenesenych hodnot na vysilaci. Protoze mne zajimaji letove hodnoty nejen napeti (na to „senzor“ FrSky dodava) ale i proudu, zakoupil jsem na ebay prevodnik I/U Allegro ACS755 pro rozsah do 100A. Integroval jsem ho spolu s odporovym delicem napeti na jednu desku a vznikl tak JUI-senzor (Jyrryho_UI_senzor; puvodne tam melo byt FUI (jako Frsky), ale to by ponekud zavanelo Futabou... :-D ....):

plosny spoj a osazeni soucastek pro JUI-senzor (po zmene napajeni - 10.12.2011):

Napajeni zajistuje pohonny akumulator, pro prevodnik je napeti stabilizovane obvodem 78L06. Napajeni musi byt odvozene od napajeni prijimace - jinak dochazi pri behu elektromotoru k temer neodstranitelnemu rozkmitani vystupnich napeti a na zobrazovaci cislicka kmitaji a udaje jsou necitelne.
Napeti akumulatoru je odporovym delicem upravene na hodnotu vhodnou pro vstup analogoveho kanalu prijimace FrSky - max. 3,3V; stejne tak napeti z vystupu prevodniku ACS755 (Allegro) je delene dvema a posunute k nule - pri 0A je na vystupu ACS 0,6V.



29.11.2011 - senzor otacek - tvarovac prubehu napeti z BLDC regulatoru

Jiz nejakou dobu jsem patral po zapojeni, ktere by umravnilo PWM prubehy napeti na vodicich k BLDC elektromotoru. Zadarilo se mi az tady - schematko dole. Postavil jsem si ho na nepajivem poli a ono to opravdu funguje - puvodni PWM chaos (na kteremkoli ze tri vodicu elektromotoru) to uhladi na prijatelny obdelnikovy signal, ktery je jiz vhodny pro dalsi zpracovani treba procesorem (PIC v mem pripade).

plosny spoj a osazeni soucastek pro RPM-senzor:

Pouzity jednonasobny OZ TL061 jsem vyhrabal ze suplicku, ostatni soucastky vlastne take...
Pajeci body vlevo (zdola) - zem, vstup; vpravo - zem, napajeni , vystup.


Modelarske casovace s procesorem PIC
27.9.2011 Po rozsireni cl_timeru mezi celkem jiz slusny počet uzivatelu jsem po mnohych konzultacich s kolegy modifikoval program pro pouziti v modelech raket (r-timer) a ve volne letajicich modelech s elektropohonem (eff-timer, electrofreeflight-timer). Nyni jsou obe verze ve zkouskach a vypada to, ze obstoji a po malych upravach budou k dispozici.
Predbezne verze navodu – z nich se da udelat obrazek, jak který timer pracuje, co muze ridit a jak muze vypadat: r_timer a eff_timer

eff timer klasika ....................... eff timer mini .................. prog_karta
timer s integrovanymi tlacitky ......... F1C timer - prototyp, 20x29mm, 3.8g
Pokud vas nektery timer zaujal a chteli by jste ho vyzkouset, pripadne mate napad na nejaka vylepseni, upravy nebo zmeny funkci, piste prosim na muj email jiri.smid(zavinac)cbcnet.cz

4.6.2009 Pořídil jsem si gelový aku pro nabíjení "na poli". Chtěl jsem něco, co by jej dobíjelo z autobaterie a protože mám zase jednou bastlířské období, spíchnul jsem spínaný měnič, který dokáže z 12V aku dobíjet jiné 12V aku - tedy musí umět napětí snižovat i zvyšovat. Princip je poměrně jednoduchý - při otevření obou spínacích FETů protéká cívkou proud, ten v ní naakumuluje energii; po vypnutí spínačů se cívka "snaží udržet směr proudu" (velmi laicky řečeno) a díky Schottky diodám tento proud teče do nabíjeného akumulátoru. Zpětná vazba udržuje na výstupu maximální napětí 14,6V; nabíjecí proud je omezen velikostí proudu cívkou při sepnutých spínačích - pro daný účel není nabíjecí proud potřeba nějak přesně stabilizovat. Pokud je gelovka vybitá pod asi 80%, teče do ní cca 2,5A; se stoupajícím napětí se proud snižuje - nabíječ tedy jede v režimu CC/CV.
Schéma výkonové části je na obrázku, vynechaná je část kolem řídícího obvodu UC3842 - to je prakticky datasheetové zapojení. Plošný spoj je tady
a osazovací nákres zde (chybí tam ta signalizace a hodnoty některých součástek, možná to časem dokreslím).
Levá část cívky (150mikroHenry na toroidu, zatížitelnost 6A) je "výkonová", druhé vinutí slouží k indikaci chodu měniče - pokud je nějaký problém, měnič nespíná a do vinutí (cca 30 závitů 0,3mm) se nenaindukuje napětí pro LEDku - tedy pokud LEDka svítí, je s velkou pravděpodobností vše OK.

4.6.2009 Pro nabíjení vysílače "na poli" z autoaku jsem spáchal spínaný zdroj se stabilizací proudu a omezením výstupního napětí. Jde o celkem profláknuté datasheetové zapojení, jen impulzní cívka je vinutá jako trafo - měnič pak umí napětí zvyšovat i snižovat (s jednou cívkou buď jen zvyšuje nebo jen snižuje, tedy pokud se použije jen jeden spínač - se dvěma je to popsané výše). Je nutné dodržet zapojení začátků (s tečkou) a konců vinutí, aby měnič pracoval v akumulujícím zapojení. Pomocí jumperů zapojuji příslušné odpory pro snímání proudu a tím si řídím nabíjecí proud od 60mA do 240mA. Omezení napětí naprázdno jsem nastavil na cca 16V.

5.10.2007 Protože se vše vyvíjí, pořídil jsem si nabíječ CellPro 4s od firmy FMA Direct. Tahle dobrá věcička má však jednu vadu na kráse - je pouze zasmrštěná v čiré fólii a čela jsou otevřena, což se nejen mě stalo osudným - při nabíjení přes balanční konektor se silový vodič "mínus" dotkl součástek uvnitř nabíječe a následovaly kouřové a čichové efekty. Díky laskavosti kolegů z dizkuzního fóra jsem sehnal potřebné součástky a CellPro opět žije. Abych zamezil opakování karambolu, zalepil jsem otevřená čela zcela neesteticky, ale funkčně samolepicí páskou. Nyní jsem však uzrál a nabíječ umístil do krabičky od čínských šroubováčků z Normy (a pak že nejsou na nic, hi). Původní poměrně tuhý kabel jsem nahradil kusem kabelu od Schulze isl 6-330d; nikdy jsem nevyužil jeho značnou délku a obvykle překážel.
Takže CellPro si teď hoví v krabičce; v přepravním stavu je v ní i přívodní kabel a nabíjecí kabely - redukce. V akci je kabel vyvedený ven a z boku se připojují buď přímo nabíjené akumulátory (3-4s) nebo redukce pro 2x2s paralelně nebo 2x2s sériově:


Winscope2.51 - utilitka, která umožní využít zvukovou kartu jako vstup dvoukanálového osciloskopu 2-20kHz 2V AC.


15.6.2004 Protože nabíječe MZ jsou pro LiPol-ky stejně nejlepší (hi...), vyrobil jsem si dvě identické dvojice nabíječů s omezovači; můžu tedy nabíjet současně 4 sady. Podařilo se mi toto vecpat do šikovných krabiček, přičemž nabíjet budu v otevřeném stavu. V další krabičce je měnič s UC3843(AN), který napájí všechny 4 nabíjecí kanály.


Měnič s UC3843AN

Těchto měničů jsem postavil několik a slouží nejen mě bez problémů. Maximální proud při 20V je tak do 4A.

Jde v podstatě o doporučené aplikační zapojení zvyšujícího měniče. Impulzní cívka je z nabídky GES Elektronic - cívka pro spínané zdroje do 10A. Odporem R8 (12k -120k) se dá nastavit požadované napětí od 15 do 30V. Vstupní a výstupní kondenzátory mám zdvojeny kvůli jejich vnitřnímu dynamickému odporu. Pro trvalé proudy nad 1A je nutné tranzistor i diodu opatřit chladiči.
Zde je plošný spoj a osazení součástek pro "placaté" provedení měniče, případně dxf soubor.
Spínací tranzistor vyhoví téměř jakýkoli, například BUZ10, IRF540, SUP60N06 a pod.
Schottky dioda stačí MBR1060, případně jiná s podobnými parametry.
POZOR - při upevňování tranzistoru a diody na chladič je nutné zajistit jejich galvanické oddělení - jeden z výkonových prvků se musí připevnit přes izolační podložku. Já jsem použil starý chladič z procesoru, případně jej lze použít i s větráčkem.